PROČ ROZLIŠOVAT MEZI VĚDOMÍM A DUŠÍ

Jako lidé často obracíme pozornost směrem k duši. Duše není totéž, co lidské vědomí. Duše je mnohem fyzičtější, než si představujeme. Je přítomna jako světlo v našich buňkách a zajišťuje, že o sobě tělo a vědomí “ví”. Člověk může sebe sama vnímat jako ohraničenou existenci a má možnost žít potenciál svého TĚLA uložený v DNA buněk.


🌀Pro mě zajímavý vhled přináší Silvie Rei v jednom ze svých videí, kde poukazuje na možnost, že záměňováním VĚDOMÍ za DUŠI dochází k “nevnímání vědomí v těle” a tím pádem k odpojování člověka od jeho pocitů a “vedení”.
Co může být výsledkem? Necítíme se. Duši naše vědomé působení až tak nezajímá a nebo ji to zajímá úplně jinak, než si představujeme. Logika prožívání duše je zcela odlišná od toho, co si dokážeme představit na úrovni lidského vědomí.


🪽Záměry duše lidským vědomím nedohlédneme, protože jsou frekvenční. Frekvenční záměry duše jsou vázany na prožitky v dualitě, ne na konkrétní obsahy vytvořené lidskou myslí typu „plán“, „dar“ a nebo „poslání“. Zjednodušeně jde například o prožívání vzorce moc/bezmoc, pýcha/pokora atd.. Kolem záměrů duše můžeme tančit, opisovat je obrazy, ale vidíme jen miniaturní kapku v moři celé naší božské esence, jíž duše je.